Browsing Category

Travel

FUJI SUSHI

2 July, 2017 - 3:31

Zase to uteklo jako voda a máme tu červenec. Už je to 10 dní, co jsme v Americe a dalších 80 dní je před námi. Dneska jsme navštívili Fuji sushi, které jsme dostali na doporučení od kamarádky a byl to skvělý tip, protože jsme si s Honzou opravdu pochutnali. Nabízí velký a chutný výběr s příjemnou obsluhou. Dokonce si troufám říct, že sushi bylo mnohem lepší, než u nás v Čechách a samozřejmě i s větším výběrem. Ale musím uznat, že Čechy jsou také na dobré úrovni, nerada tu svoji zemičku haním, protože za posledních pár dní si uvědomuji, jaký nám nabízí komfort, ale o tom až někdy jindy. Jinak jsme  zatím stihli navštívit několik obchoďáků s potravinami a drogerií a já nemůžu věřit vlastním očím. Tolik výběru, že mi oči kmitají sem a tam, až jsem z toho šílená. 😀 Další věc, která mě trochu zklamala, ale věděla jsem to. Lidi se nás stále ptají odkuď pocházíme. Když řekneme, že z České republiky, tak na nás koukají, jak na blázny. Samozřejmě, že žádný američan neví, kde je Česká republika. Američani jsou všeobecně velice omezený národ, který zná jen svých 50 států a tím to končí. Asi by se tady našli nějaké světlé vyjímky, ale většina ji prostě nezná. Včera si jedna američanka dokonce myslela, že mluvíme francouzsky. Popravdě bych neměla nic proti, ale je to směšné a vždycky nás to moc pobaví, ale vždy jim to rádi uvedeme na pravou míru. 😀 Trošku na sobě cítím, že se ze mě stává větší patriotka. Mám spoustu věcí na srdci, co bych vám ráda řekla, ale pro dnešek by to asi stačilo ať vás neunudím.

Mějte se krásně a já se brzy opět ozvu!

Vaše Klára

P.S. Teď jsme přišli z pláže. Pláže jsou tady opravdu nádherné, všude bílé písky a tyrkysový oceán. Jedním slovem nádhera.

PHOTOS FROM DESTIN

29 June, 2017 - 2:27

Naše první půjčené auto v Miami.

Náš druhý motelový pokoj. 

Náš motel! Žádný luxus, ale měli jsme střechu nad hlavou a to je pro nás hlavní! 😀Pití, které pijí hráči NBA, tak jsme to museli vyzkoušet taky! 😀 Už dva roky se prohlašuji za fanouška NBA. 😀

Moje oblíbená fotka 🙂

Hezký den všem! Tak my se právě nacházíme v Destinu. Je to krásné město na Floridě, kde jsme se rozhodli zakotvit. Chceme si vyzkoušet na vlastní kůži americký život. Už na začátku nás postihli nějaké komplikace, ale vše zatím zvládáme na jedničku. Jak se říká, co vás nezabije to vás posílí. Každý den si snažíme užívat na maximum a to se vším všudy. Snažíme se ochutnat všechno možné. Už jsme navštívili Wendy´s, Five Guy´s, Whataburger, IHOP, Golden Coral a Waffle House. Pokud chcete ochutnat pravou Ameriku, tak určitě navštivte Five Guy´s a Waffle House. Ve Five Guy´s jsou vynikající hamburgery všech druhů a Waffle House nabízí pravou americkou snídani a krásné prostředí, jak z amerického filmu, Nyní teď čekáme na auto, které si půjčujeme na dva měsíce, takže to pár dní trvá než se vyřídí papíry. Jinak v příspěvku je směsice fotek z Destinu. Teď nás čeká ještě nějaké vyřizování a až se trošku usadíme budu pak více konkrétní.

 

Vaše Klára

 

 

FIRST DAY IN MIAMI FROM MY PHONE

25 June, 2017 - 3:53

Tak 20. června to vše začalo. Bylo to pro mě velice emotivní, protože jsem se svoji rodinou loučila na tři měsíce. Jsem strašná cíťa, ale jsem moc ráda, že jsme se k tomu odhodlali, protože díky tomu získáme nové zkušenosti, které jsou v životě k nezaplacení a nikdo nám je už nevezme. A jak vidíte na obrázku první zastávka nás čekala v Londýně.

Poslední loučení z naší malou zemičkou. Jeden z důvodu, proč jsem ráda, že jsme odletěli na tři měsíce byl ten, abych poznala proč si ty naší země vážit. 

Samozřejmě na cestách nesmí chybět kvalitní čtení jako třeba Elle nebo Harper Bazar. S sebou jsem si také sbalila Bábovky od Radky Třeštíkové, tak jsem zvědavá, jaké to bude. Všude jsem slyšela jen pozitivní reakce, tak už se moc těším. Četli jste někdo? Jaké to bylo?

Tak první a poslední přestup nás čekal v Londýně na letišti Heatrow, kde jsme měli dvě a půl hodinky proluku. Abychom si zkrátili čas, tak jsme si zašli koupit sendvič, já tedy tortilu s kuřecím masem a Honza klasický sendvič s masem. Opravdu jsme si pochutnali a uznali, že mnohem kvalitnější, než u nás. Pak jsme si prošli krámky na letišti, ale bohužel to bylo tak drahé, že jsme pouze mlsně koukali přes výlohy. Když jsme věděli náš gate, tak jsme se pomalu přesouvali k bráně, kde čekalo naše letadlo do Miami. Představte si, ale koho jsme nepotkali! Ještě jsme ani nebyli na slunném Miami a hned jsme zahlédli americkou celebritu Kristen Stewart, kterou jistě někteří znáte z populárního filmu Stmívaní. Tak to byl první zážitek našeho tříměsíčního dobrodružství.

Let trval přesně devět hodin z Londýna do Miami. Cestou jsem myslela, že se ukoušu nudou. Navíc jsem si připadala jako sardinka, no popravdě, co já, ale co teprve Honza, který měří skoro dva metry a chlap si na něj položil sedačku, chudák. V těchto situacích jsem opravdu ráda, že měřím 164, 5 cm. 😀 Jinak jsme během letu dostali celkem dvě jídla a to rýži s masem a na konci letu jsme dostali takový roztomilý box s dobrotami. 

První pohled na Miami byl úchvatný. Hned vás praští ten křišťálový oceán, který je opravdu na Floridě všude. Všeobecně po celé Floridě je jenom voda, kam se podíváte. Když jsme přistáli, tak jsme měli takový nepříjemný pocit. Popravdě není divu. Všichni na letišti byli nepříjemní až mi chvilkami přišlo, že na nás koukají skrz prsty. Čekali jsme vysmáté Američany a naopak nás čekali kyselé ksichty. Ale přikládám jejich chování tomu, že ve světě je situace jaká je a, že byli v práci. Pokud by vás spíš zajímalo, jak to probíhá na americkém letišti, tak asi tak, že všichni musí nechat oskenovat svůj pas do takového přístroje, který se vás zároveň zeptá na otázky ohledně toho, co tady hodláte dělat, jak dlouho tady budete a tak dále. Poté následuje oskenování vašeho obličeje a otisky prstů. Pak se přesouváte do řady, kde vás čeká osobní pohovor a opět se vás ptají na nějaké osobní otázky a skenují vaše otisky prstů. My měli štěstí na příjemného mladého Američana, který se s námi dlouho nezdržoval.

Naše první snídaně v Miami. Bylo to ve vyhlášené restauraci IHOP a určitě doporučuji, pokud chcete ochutnat typickou americkou snídani, tak zajděte tam. Akorát, co mi moc nejede je slané máslo, které dávají téměř na vše. Jinak vše bylo velice chutné. 

Samozřejmě nám nesměla chybět návštěva ve vyhlášeném FIVE GUY´S, do kterého jsem se naprosto zamilovala. Jedním slovem vynikající a skvělá atmosféra, kde se budete cítit, jak v americkém filmu. Navíc v každém Fast Foodu v Americe dostanete bezedný kelímek, kde můžete vybírat z dvaceti různých druhů pití např. limetková fanta, malinová cola a další. Popravdě řečeno z toho jsem byla, jak Alenka v říši divu.  😀 Poslední věc, kterou FIVE GUY´S nabízí jsou pravé americké buráky, které jsou neskutečně dobré. Takže pokud budete cestovat po Americe, tak si určitě udělejte zastávku ve FIVE GUY´S.

 

Doufám, že se vám článek bude líbit! Mějte se krásně a brzy se ozvu! 🙂

 

Vaše Klára

 

P.S. Ještě co se týče jet lagu (pásmová nemoc), tak my jsme žádný neměli. Ale popravdě řečeno je to hodně individuální, protože každé tělo je úplně jiné a každé jinak reaguje na změny.

FLORIDA

1 May, 2017 - 19:40

Tak už tu máme 1. května, doufám, že si užíváte prodloužený víkend a načerpáváte energii. Jelikož už nám léto klepe na dveře, i když to podle počasí moc nevypadá, tak už někteří z nás mají plány na dlouhé dvouměsíční prázdniny. Tentokrát mezi ně patřím i já. Rozhodli jsme se totiž, že vyrazíme na čtvrt roku do Ameriky a to konkrétně na Floridu na Miami Beach. Byl to vždycky můj sen žít nějakou chvíli v Americe, poznat jinou kulturu, seznámit se s novými lidmi a hlavně vypilovat angličtinu. Vím, že tři měsíce nejsou nějak závratná doba na to, aby člověk vypiloval jazyk, ale přece jenom lepší než nic. Důvod proč jsme nevyrazili na delší dobu je prostý, oba dva s přítelem studujeme a nechtěli jsme přerušit školu na delší dobu. Osobně si myslím, že ty tři měsíce jsou celkem dlouhá doba na to, aby se člověk aklimatizoval v novém prostředí a poznal nové lidi. Asi vás zajímá, co nás tam všechno čeká a nemine, to já popravdě taky. 😀 Převážně budeme cestovat, chceme navštívit nějaké národní parky, Universals Studiu, kam se opravdu oba těšíme jako malé děti, pak by jsme chtěli navštívit krokodýlí farmu, nějakou zoologickou a hlavně jíst. Chci ochutnat snad všechno, hlavně nějaký hamburger, donaty a užít si to prostě se vším všudy.Víte, i když to vypadá, že jsme oba pěkně rozmazlený, tak věřte, že zatím stojí velké odříkání. Pokud člověk chce podniknout takový dlouhý výlet, tak musí mít našetřené peníze. Všechno jsme si totiž zařídili sami (tedy spíš Honza, který je mistr v organizování. Já v tomhle trošku pokulhávám. :D), takže za velkou louží odlétáme na vlastní pěst, protože pokud byste chtěli vyrazit pod agenturou, tak si připravte pořádný balík a to konkrétně na jednoho  70 000 tisíc, což není žádná sranda.  Popravdě jsme nad tím chvíli uvažovali, ale po přečtení recenzí a názorů lidí, kteří mají zkušenosti s podobnými agenturami jsme se rozhodli, že to dáme sami. Sice je to velký risk, ale kdo neriskuje, tak nic nezíská.  Možná, že máme velké štěstí, že Honzův spoluhráč z basketu, žije přímo na Miami, takže budeme mít na pár dní zázemí a čas na rozkoukání, čím nám to trochu usnadňuje. Ale to bude jen na pár dní a pak se vydáme vlastní cestou. Nakonec našeho výletu jsme se rozhodli, že vyrazíme někam mimo Floridu a to buď za bílým pískem do exotické Kuby nebo do New Yorku. Mě to osobně více táhne do New Yorku, kde je také plno krásných míst, ale Honza více prahne po Kubě, kam by jsme vyrazili jen s baťůžkem a poznávali panenskou přírodu Kuby. Ale to uvidíme podle situace, teď se především musíme zaměřit na detaily, které musíme vyřídit, než odletíme a to mezinárodní řidičák, karty, americké simky a plno dalších věcí. Musím říct, že se na naše dobrodružství za velkou louží se opravdu těším, a čím víc se blížíme k termínu odletu, tak ve mně víc a víc pulzuje adrenalin. Přemýšlela jsem, že bych mohla vše natáčet a všechny naše zážitky s vámi sdílet, takže předtím než odletím bych si ráda založila účet na youtube a uvidíme, jak mi to půjde. Na závěr bych chtěla dodat, že doufám, že ty tři měsíce mi dokážou odpovědět na několik mých otázek, na které hledám stále odpověď a vyčistím si trošku hlavu.

Vaše Klára

 

P.S. Pokud by jste měli jakékoliv otázky, jak si podobný výlet zařídit, neváhejte a ptejte se!

THROWBACK

26 March, 2017 - 17:14

Tahle fotka je focená u našeho apartmánu ve Španělsku konkrétně jsme byli na Costa Brava, kde to nemá chybu. Takže můžu jenom doporučit. Jsou tam nádherné písečné pláže a hlavně tam je krásné křišťálové moře. Tahle fotka je z roku 2015, takže už je to dva roky na zpátky. Vždy se snažíme hodně cestovat po okolí a navštívit, co nejvíce míst a proto jsme navštívili už po druhé Barcelonu. Je krásná a nejvíce mě uhranula ta atmosféra, která vám Barcelona nabízí ze všech stran. 

Popravdě už si ani nepamatuji, kdy jsme s Nikčou tuhle fotku fotily. Nejspíš to bylo z té doby, kdy jsme spolu chodily na gympl, takže tipuji třeťák. Ráda bych řekla to byly časy, ale bohužel to pro mě byla muka. Nikča je skvělá fotografka a její fotky si vždycky ráda prohlížím. Jinak je to focené v Nymburce u Labe, kde máme takovou schátralou budovu, kde je skvělé prostředí na focení. 

Marseille nádherné město, které stojí určitě za navštívení. Jsem ráda, že díky rodičům jsem viděla plno krásných míst po Evropě. Právě toto léto jsem si udělali takový tour Německo, Francie a Španělsko. V Německu jsme začali městem Karlsruhe, které nás ihned okouzlilo, a kde jsme také navštívili poprvé s mamkou Primark. Pak jsme pokračovali do města Mulhouse. Další krásné město plné kultury. Ráda bych vám ke každému městu něco napsala, ale raději si to nechám na příště. Pokusím se vám aspoň v rychlosti vyjmenovat všechny města, která jsme navštívili. Dále jsme navštívili Lyon, Dijon, Avignon nádherné město, kde jsme bydleli s výhledem na samotný Avignonský most, Orange, St. Tropez, Marseille a Barcelona. Bylo to úžasné a určitě všem doporučuji. Cestování miluji a jsem ráda, že mám po boku člověka, který ho má rád stejně jako já. 

Focení se skvělou Nikčou. Opět jsme fotily v Nymburce, ale ještě o rok později.

Tahle fotka vznikla ve Španělsku někdy podvečer. Máme jako rodina tradici, že se vždy hezky oblékneme (s mamkou vždycky říkáme, že jdeme provětrat modely na korzo) a jdeme na večerní procházku po městě, kde jsme zrovna na dovolené. Jelikož k tomu patří i dobré jídlo, tak si vždy po cestě dáme, na co má každý z nás chuť.  

Konečně víkend! Skoro další týden za námi, ale upřímně jsem se moc těšila na víkend. Potřebovala jsem si nutně pročistit hlavu. Je neskutečné, co mi každý den přinese. To je vždy i má první myšlenka, která mi probleskne hlavou, když se probudím “Co mě sakra čeká dneska? ” Jsem moc ráda, že jsem pánem svého času a života. Nebyl by den, kdybych byla na stejném místě a snažím se každý den prožít na 100%. Myslím, že tak by to mělo být, ale né vždy to tak jde. Promarnila jsem čtyři roky života na střední, která mi něco vzaly, ale zároveň daly.  Asi se ptáte proč? Mým úhlavním nepřítelem byla matika, kterou jsem poctivě dřela každý den. Všichni mi říkali, že na to nemám, jenže to byl kámen úrazu. Já začala ještě víc makat a obětovala jsem tomu veškerý čas. Díky gymplu jsem zjistila, že dokážu překonat sama sebe a nikdy se nevzdávám. “Nikdy se nevzdám” . To je mé životní heslo! Jsem ve znamení střelce a to jsou bojovníci, kteří bojují až do konce. Přiznám se, že tohle jsem ani neměla v úmyslu psát. Plán byl úplně jiný. Chtěla jsem s vámi sdílet mé poznatky ze života. Potkám denně plno zajímavých lidí, který mě vždy něčím obohatí a zároveň mě nutí k zamyšlení nad životem. To si nechám zase na příště. Chtěla bych první odstavec vždy věnovat zamyšlením nad životem a něco vám tím předat.Myslím, že blog by měl sloužit k tomu, aby jste si něco odtud odnesli a něco ve vás blog zanechal.

Trochu jsem zavzpomínala a prohlížela staré fotky, kde jsem narazila na pár kousků, které vám teď chci ukázat! U každé fotky vám napíšu, kde byla focena. Jako rodina se snažíme hodně cestovat. Osobně si myslím, že je to nejlepší způsob, jak se člověk nejvíc obohatí a pozná sám sebe. Je to ta nejlepší investice, do které mi nebude nikdy líto dávat peníze!

Přeji krásný zbytek neděle a načerpávejte první sluneční paprsky 🙂

Vaše Klára 🙂

 

BUDAPEST- PART 2

2 January, 2017 - 22:07

dsc_0193 img_4836 img_4889 img_4891 dsc_0169

Tak už jsme zpátky z našeho výletu. Vůbec se mi nechtělo domů, ale komu by se taky chtělo (smích). Byl to krásný výlet a Budapešť je úžasná. Včera jsme opět vyráželi za památky jenže byla taková zima, že jsme se museli jít schovat do Costy, kde měli vynikající čokoládu a karamelový dort. Večer jsme zašli na skvělou večeři a rozloučili se s Budapeští. Další den jsme se vydali ještě na nákupy, kde jsme navštívili HM a Zaru. HM mají pětipatrové a ke všemu měli i slevy, takže jsme nakoupili pro Honzu krásné věci. Po nákupech jsme jeli domů a cestou na zpátek jsme viděli běžet dlouhosrstého jezevčíka na dálnici. Ani nevíte, jak moc jsem brečela, že ho nemůžeme zachránit. Doufám, že nějaká hodná duše ho zachrání a bude v pořádku. Od malinka jsem totiž hrozně fixovaná na zvířata a po každé, když jím maso, tak mám opravdu výčitky, protože vím, jak ty zvířata trpí. Ale bohužel to příroda, tak nastavila a člověk k životu potřebuje bílkoviny, které nic nenahradí. Nemám nic proti vegetariánům jen si myslím, že není na tom nic špatného jíst maso a zároveň milovat zvířata. Ale každý máme jinou filozofii života a to respektuji. Jinak teď už jsme doma a připravujem se na pracovní týden. Doufám, že jste si užili volné dny a nabrali trochu energie do nového týdne. Mám vás moc ráda a brzy se zase ozvu! Dobrou noc, K.

MEMORY

5 December, 2016 - 21:53

12366648_691632264305343_802746878_n-1

Rok se sešel s rokem a my tu máme opět Vánoce. Přesně tento den před rokem jsme byli celá rodina v Liberci. Je to naše taková tradice, že před Vánoci jezdíme na vánoční trhy do Liberce. Je to krásné město a hned druhé město po Praze, kdyby mi nevadilo žít. Nádherná architektura, hory, radnice to je prostě Liberec. Pokaždé si projdeme centrum města, a abychom se po procházce zahřáli, tak si dojdeme do místní kavárny na horkou čokoládu s chilly. Máme hodně tradic, které jako rodina dodržujeme a za to jsem moc ráda. Vždycky budu mít na co vzpomínat a vracet se na místa, která mám ráda.

Bohužel jsem tento den v tomto roce strávila zavřená sedm hodin ve škole. Myslím, že mě to sezení ve škole jednou zabije. 😀 Jakpak vy jste strávili dnešní den? Krásný večer, K.

 

SNAPCHAT

4 December, 2016 - 22:17

 

Tak jste si užili víkend? My skvěle! Celý víkend jsme strávili v Plzni u Honzovi rodiny. Vždycky si tam moc hezky odpočinu a naberu energii na nový týden. Tenhle týden jsme toho stihli opravdu hodně. Byli jsme u Honzovy maminky, navštívili dědu, babičku, tátu a stihli oslavit Natálky osmnácté narozeniny. Narozeniny jsme oslavili v jedné dobré pizzerii, kde jsem si dala skvělou špenátovou pizzu. Je to s námi strašné pořád jíme nezdravé věci. 😀 Musím se pochlubit, ale opravdu jsem tenhle rok byla hodná a dostala plno sladkostí k Mikuláši. Je to hezké, když na nás babičky a maminky pořád myslí. No a teď už jsme konečně doma a užíváme zbytek nedělní pohody. Zapálili jsme svíčky, pustili televizi a mlsáme sladkosti. A jak vy trávíte neděli? Pusu, K.

P.S. Miluju snapchat asi jako všichni a když je nuda, tak je to nejlepší zábava. 😀

OTHER PHOTOS FROM AFRICA

27 November, 2016 - 21:03

dsc_0314dsc_0159dsc_0341dsc_0144dsc_0767dsc_0424dsc_0217dsc_0199

Jak pak jste si dneska užili první adventní neděli? Já skvěle. Užívala jsem si celou neděli v rodinném kruhu a snažila se trošku připravit na pracovní týden. Jelikož s rodinou hodně prožíváme Vánoce, tak každou adventní neděli zpíváme vánoční koledy. Miluju tradice a Vánoce. Jsou to nejkrásnější svátky v roce a vždycky se na ně moc těším. Teď jsem prohlížela fotky z Afriky a objevila ještě další, které bych vám ráda ukázala.  Doufám, že se budou líbit. Mějte se krásně a zase zítra! Dobrou noc, K. ♥

P.S. Můžete se těšit na video ze Zanzibaru! ♥

AFRICAN CHILDREN

24 November, 2016 - 21:51

dsc_0853dsc_0844dsc_0825dsc_0819dsc_0837dsc_0830dsc_0841dsc_0863dsc_0860

Další silný zážitek, který jsme dnes zažili. Byl nedaleko našeho hotelu. Rozhodli jsme se totiž navštívit místní vesnici a dát dětem dárky, které jsme jim převezli z Čech. Ani jsme nemuseli chodit daleko a děti za námi přiběhly samy. Některé děti jsou vděčné a dokonce poděkují, ale většina se vám na to vykašle. Když je vidíte je vám jich strašně líto. Jsou to malé roztomilé děti, které za nic nemůžou a nejradši byste se pro ně rozdali. Stejné pocity jsme měli i my a proto jsme se rozhodli vydat pro další bonbóny do místního krámu. Samozřejmě nám pomoc nabídl jeden z vesničanů a tak jsme se ho rozhodli následovat. Upřímně jsem z toho neměla moc dobrý pocit. Bála jsem se proplétat uličkami s cizím člověkem a taky mi nebylo moc příjemné pohybovat se v tomhle prostředí. Všude kolem nás byl samý odpad, slepice, krávy a výskající děti, které po nás chtěly dolary. Jenže to bych ještě překousla, ale jakmile jsme potkali nějakého dospělého domorodce, tak mně lezl mráz po zádech. Všichni mají jen pár zubů a vypadají, že by si nás nejradši dali k večeři. Když jsme se konečně dostali k obchodu, zjistili jsme, že prodavač neumí počítat a ani rozměnit. Pořád něco žvatlal a domlouval z naším “průvodcem” po chvíli nám došlo, že nás chtěli okrást a tak jsme se rozhodli dát nohy na ramena. Musím přiznat, že jsem byla šťastná, že jsme rychle utekli a byli v pořádku. Byl to skvělý zážitek a pro mě trochu adrenalin. Abych to shrnula, tak jsem ráda, že jsem měla možnost nakouknout do jiného světa a vidět lidi, jak žijí na ostrově Zanzibar.

Teď už se bohužel balíme domů, protože nám naše dovolená končí a zítra odlétáme. Ještě bych pár dnů tady zůstala a prozkoumala další část ostrova, tak snad někdy příště. Doufám, že jste měli hezký den. Pusu, K. ♥